Strava má nemalý vliv na naši psychiku.

04.06.2015 10:50

Četné zahraniční i tuzemské výzkumy prokázaly, že vyvážený jídelníček má nejen pozitivní dopad na tělesné zdraví a fyzickou kondici, ale působí také na naše emoce, náladu, chování a prožívání. Zajímavé souvislosti se prokázaly například ve vztahu k agresivitě.

Od poloviny 20. století se začaly objevovat studie zaměřené na výzkum vlivu výživy na lidské chování, kognitivní schopnosti a psychickou výkonnost. Víme o důsledcích rané malnutrice na psychický vývoj dítěte, o negativním působení deficitů určitých výživových látek na rozvoj kognitivních funkcí a chování člověka.

Psychologie výživy směřuje k přesnějšímu pochopení vztahů a vzájemných interakcí mezi výživou a psychikou. Optimálně navržený dietní program by mohl přispět nejen ke zlepšení léčebného procesu u nemocných pacientů, ale i k pozitivnímu působení na psychický stav u zdravých lidí. Veřejnost se však nejčastěji setkává s informacemi o vlivu výživy na mentální funkce ve formě reklamních sloganů, například o účincích ginkga biloby, nenasycených mastných kyselin, lecitinu, jež mnohdy vyvolávají pochybnosti. Navzdory určité dávce nedůvěry a skepse však byly pozitivní účinky výše zmíněných látek potvrzeny řadou zahraničních studií (Worobey, Tepper, Kanarek, 2006).

Vědecky byl také prokázán pozitivní efekt příjmu omega-3-mastných kyselin a dalších konkrétních přírodních látek obsažených zejména v některých druzích ovoce a v zeleném čaji na proces učení a zlepšení paměti, (Gómez-Pinilla, 2008).

Klinické studie ukázaly souvislosti mezi nedostatkem kyseliny listové a projevy psychotického chování. U pacientů byl zaznamenán zvýšený výskyt depresí, paranoidních stavů, hostilního a dráždivého chování.

Vitaminy skupiny B jsou důležité pro správné fungování centrálního nervového systému, mentální vývoj dítěte a rozvoj intelektových schopností. Nedostatek vitaminu B1 se projevuje zhoršením kognitivních funkcí, poruchami krátkodobé paměti, dezorientací a zmateností.

Snížený příjem niacinu (vitamin B3) vede k neuropsychologickým symptomům, jako jsou závratě, nespavost, nervozita a emocionální labilita.

U nás zkoumala psychologické důsledky nedostatku některých látek S. Fraňková (1996). Nedostatek vitaminu B12 působil u somaticky zdravých jedinců poruchy nálady. Mezi nejčastější příznaky patřila snadná unavitelnost, slabost, poruchy vnímání, změny nálady a prohlubující se neurastenie.

Zinek je nezbytný pro vývoj neuronů, jeho nedostatek v prenatálním období způsobuje deformace a abnormality mozku. U dětí je nedostatek této látky spojován s poruchami učení, apatií, letargií a mentální retardací. Snížený obsah zinku byl zjištěn také u alkoholiků, schizofreniků a osob s různými poruchami mozku.

Množství vitaminu C ovlivňuje fyzickou i mentální aktivitu. Výzkumy prokázaly vyšší pracovní výkonnost, zlepšení bdělosti a pozornosti při zvýšeném příjmu vitaminu C. Naopak při jeho nedostatku se snižuje kapacita v testech mentálních funkcí, zhoršuje se psychomotorický a intelektový výkon.

Aktuální výzkumy poukazují na souvislost mezi schizofrenií, nedostatkem vitaminů skupiny B a konzumací cukru. Nadměrný příjem jednoduchých cukrů (glukózy, fruktózy, galaktózy) ochuzuje organismus o důležité vitaminy skupiny B, které jsou nezbytné pro syntézu kyseliny glutamové v mozku. Zároveň bychom si však měli být vědomi toho, že obecná doporučení typu kolik jednotlivých, izolovaných výživových látek (kolik určitého vitaminu, minerálu aj.) konzumovat denně mají poněkud omezenou a spornou platnost.

Jedná se o ukázku z časopisu Psychologie dnes (č. 3/2011), vydává Portál.